Седлец (Бржецлав)

ХӀара йаззам Википеди чуьра бу — маьрша энциклопеди
Эвла
Седлец
чех. Sedlec
Сурт
Байракх ХӀост
Байракх ХӀост
48°46′44″ къ. ш. 16°41′38″ м. д.HGЯO
Пачхьалкх  Чехи
Истори а, географи а
Дуьххьара хьахор 1305[2]
Майда
  • 20,782056 км²[3]
Центран локхалла 187 ± 1 метр
Сахьтан аса UTC+3
Бахархой
Бахархой
Идентификаторан терахьаш
Поштан индекс 691 21[1]
Автомобилан код BV
sedlecumikulova.cz
Картин тӀехь
Седлец картан тӀехь
Седлец

Седлец (чех. Sedlec) — Чехин Къилба Морави мехкан Микулов[d], Бржецлав (кӀошт), Микулов[d][1] кӀоштара эвла[5].

Географи[нисйе бӀаьра | нисйе]

Майда — 20,782056 км²[6]. ХӀордан сизал локхалла 187 ± 1 метр.

Дозанашца йу Микулов[d], Булгари, Леднице (Бржецлав), Глоговец (Бржецлав), Вальтице[d], Дразенхофен.

Климат[нисйе бӀаьра | нисйе]

Кхузахь климат барамехь континентан йу, аьхка йовха хуьлу, ткъа Ӏа барамехь-шийла хуьлу. Шаран уггаре а бовха бутт бу — июль (мангалан), уггаре а шийла — январь (кхолламан)[7][8].

Истори[нисйе бӀаьра | нисйе]

Хьалха йукъайогӀуш йара Морави, Нижняя Австрия[d] цӀе йолу историн регионан[9][10].

Демографи[нисйе бӀаьра | нисйе]

Бахархойн динамика:

Шо Бахархой
1869 893 [11]
1880 969 [11]
1890 1000 [11]
1900 1035 [11]
1910 1035 [11]
1921 1146 [11]
Шо Бахархой
1930 1151 [11]
1950 803 [11]
1961 922 [11]
1970 867 [11]
1980 881 [11]
1991 807 [11]
Шо Бахархой
2001 806 [11]
2014 857 [12]
2016 860 [13]
2017 853 [14]
2018 861 [15]
2019 869 [16]
Шо Бахархой
2020 866 [17]
2021 868 [18]
2022 854 [19]
2023 864 [4]

Билгалдахарш[нисйе бӀаьра | нисйе]

  1. 1 2 Реестр территориальной идентификации, адресов и недвижимости (RUIAN) Чехии
  2. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (чех.): 1. díl / под ред. J. Růžková, J. ŠkrabalČSÚ, 2006. — 759 с. — ISBN 978-80-250-1310-6
  3. Malý lexikon obcí České republiky – 2017(untranslated), 2017.
  4. 1 2 Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023 (чех.)Praha: ČSÚ, 2023.
  5. Změny oproti minulé vezi ÚIR: „Vznikají 2 nové obce s účinností od 1.1.2013: Krhová, okr. 7203 Vsetín, kód 500062, Poličná, okr. 7203 Vsetín, kód 500071, obě vyčleněny z obce 545058 Valašské Meziříčí. [...] Česká republika má od 1.1.2013 celkem 6253 obcí (včetně pěti vojenských újezdů).“ Dostupné též v souboru(ТӀе цакхочу хьажорг)
  6. Czech Statistical Office Malý lexikon obcí České republiky – 2017Czech Statistical Office, 2017.
  7. Климатические данные по Чехии Архивйина 2021-08-13 — Wayback Machine
  8. Актуальные данные по погоде в Чехии Архивйина 2021-08-13 — Wayback Machine
  9. Пичета В. И. История Чехии. — М.: ОГИЗ, Государственное издательство политической литературы, 1947. — 260 с.
  10. Лаптева Л. П. История Чехии периода феодализма (V — середина XVII в.): Учебное пособие / Рецензенты: к.и.н. Е. С. Макова, к.и.н. А. В. Рандин; Московский государственный университет им. М. В. Ломоносова. Исторический факультет. — М.: Изд-во Моск. ун-та, 1993. — 160 с. — 500 экз. — ISBN 5-211-03158-X..
  11. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011 (чех.)ČSÚ, 2015.
  12. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2014 (чех.)Praha: 2014.
  13. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2016 (чех.)Praha: 2016.
  14. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2017 (чех.)Praha: 2017. — ISBN 978-80-250-2770-7
  15. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2018 (чех.)Praha: ČSÚ, 2018. — ISBN 978-80-250-2843-8
  16. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019 (чех.)Praha: ČSÚ, 2019. — ISBN 978-80-250-2914-5
  17. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020 (чех.)Praha: ČSÚ, 2020.
  18. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021 (чех.)Praha: ČSÚ, 2021.
  19. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022 (чех.)Praha: ČSÚ, 2022.

Литература[нисйе бӀаьра | нисйе]

  • Janák, J., Hledíková, Z., Dobeš, J.: Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2005, ISBN 80-7106-709-1
  • Гильфердинг А. Ф. Очерк истории Чехии // Собрание сочинений А. Гильфердинга. — СПб.: Печатня В. Головина, 1868. — Т. 1. — С. 343—412.